Hudba patří mezi nejdůležitější části mého běžného dne. Od té doby, co jsem začal cvičit, tak se můj denní poslech jakékoliv hudby zvedl o cca 4 hodiny. Dalo by se říct, že hudba je pro mě určitou formou terapie a poslouchám písničky na základě nálady. Někdy si pustím něco veselého a nejde mi tolik o text, někdy si naopak pustím písničku, která má hlubší message a jde mi hlavně o text, abych se s ním dokázal ztotožnit.
Nejlepší část na hudbě mi přijde to, že každý si dokáže význam přebrat úplně jinak a pokaždé to dává smysl a to je na tom to kouzelné. Dříve jsem poslouchal převážně českou a slovenskou hudbu, za poslední rok se toho hodně změnilo a začal jsem si nacházet oblíbené interprety i v jinných zemích světa.
Převážně polská a německá scéna mi přijde zajímavá v tom, že mají hlavně písničky, které se pouštějí různě v klubech a dá se na ně tancovat a vyzařuje z nich specifická energie. Také je nutno dodat, že tyto země nejsou daleko od Ameriky nebo Británie a hlasem, technikou a stylem se všichni hrozně podobají a dosahují kolikrát už i na stejnou úroveň.
Jestli bych si měl vybrat nějaké oblíbené žánry, tak to za mě určitě bude boombap, hip hop, hyperpop a R&B. I přesto, že se tyto žánry od sebe velice liší, tak mi přijde, že jednou věc mají určitě společnou. Tou věcí bude určitě forma předání zprávy posluchači. Jediné, co se mění je rychlost a melodie, která dokáže samotný text vyzdvihnout na vyšší level.
Můj den s hudbou začíná po cestě na autobus a celou cestou do školy, která trvá zhruba 50 minut. Když se občas nudím o přestávkách, tak tento čas využiju taky právě poslechem hudby. To samé následuje cestou ze školy a poté ještě při práci doma. Když dělám cokoliv a potřebuji se soustředit, tak si k tomu pustím klidně i relaxační hudbu a úplně mě to uvolní.
Fitko je završení dne, zde jsem cca hodinu a v průběhu cvičení mám na sobě neustále sluchátka, ale s trochu tvrdší hudbou. Dokáže mi to dodat energii, ale když cvičím zrovna nějakou těžší partii, tak tu hudbu nedokážu ani vnímat. Zkrátka hudba je součástí mého života a nedokážu si to bez ní představit.
