Jaká pro mě škola vlastně byla?
Jako pro každého to vše začalo první třídou. V dětství jsem býval zlobivý a dělal různé vylomeniny. Naše paní učitelka měla systém červených a černých puntíků. Červené puntíky se dávaly za různé aktivity, za snahu v hodinách atd. Černé puntíky se byly za zlobení. Já samozřejmě byl králem černých puntíků. Měl jsem i nějaké poznámky, ale skvělý prospěch, takže se to tak nějak anulovalo. Tento systém jsme měli až do třetí třídy, kdy bohužel naše tehdejší paní učitelka šla do důchodu.
Poté ve čtvrté třídě jsme dostali příšernou paní učitelku, která byla zlá, neuměla učit, neustále křičela, dávala poznámky za nic, a já od ní dostal napomenutí třídního učitele za to, že jsem si šel o hodině pro kapesníky.
Z páté třídy si už toho moc nepamatuji, až na to, že probíhaly přijímačky na gymnázium, na které jsem se nakonec nedostal.
V šesté třídě jsem dostal svojí první a prozatím poslední trojku na vysvědčení, kterou jsem si na konci školního roku opravil. Potom přišla karanténa a místo učení a dělání školních práce, jsem dělal cokoliv jiného.
V sedmé třídě probíhala online výuka, doba kdy jsem hrál na playstationu a moc jsem výuce nevěnoval pozornost. V osmé třídě se karanténa uvolňovala a vracelo se vše zpátky do školy, ale má lenost o online výuce se nijak neprojevila na mém následujícím studiu.
Devátá třída byla o poznání zajímavější, přestoupil jsem do jiné třídy, která byla klidná, a dalo se soustředit na učení. Můj nejlepší kamarád tam byl se mnou, takže to byl takový bonus. Postupně jsem si oblíbil většinu třídy.
S devátou třídou přicházely přijímačky na střední školu. Zvolil jsem si ostrovský gympl a ostrovskou průmyslovou školu. Každé úterý jsem měl doručování na přijímačky, jak z matiky, tak i z češtiny. Přijímačky byly za dveřmi a já jsem byl nervózní, při psaní samotných testů se má nervozita vystupňovala tak, že jsem dělal banální chyby, které jsem si uvědomil okamžitě při odchodu z učebny. Nakonec to dopadlo celkem dobře, z matematiky jsem obdržel 30 bodů a z češtiny také 30 bodů. Dostal na školu, na kterou jsem chtěl jít, a to na průmyslovou školu obor elektrotechnika. Nejvíc mi pomohl si oblíbit můj obor pan učitel Urban, při jeho hodinách praxe a pan učitel Sachl vyučující teoretické záležitosti ohledně elektrotechniky.
