Jmenuji se Šimon Čonka a studuji druhým rokem elektrotechniku na průmyslové škole v Ostrově.
Narodil jsem se v roce 2007 v Karlových Varech, kde doposud žiji se svojí rodinou.
Z mého mladšího věku si bohužel nic moc nepamatuji, když obecně moje paměť není ta nejsilnější stránka. Z dětství si pamatuji pouhé útržky z dob, kdy mi bylo okolo 5 let. Nic moc vám tedy o svém dětství nepovím, horko težko si totiž pamatuji co jsem dneska jedl k obědu.
Jako každé normální dítě jsem, ale neměl moc v oblibě školku, tak jsem raději velký čas trávil se svojí babičkou a dědou v Chebu. Poslední rok ve školce jsem se už moc těšil na to, abych šel do školy, kterou jsem si ovčem naneštěstí představoval lehce jinak.
Od malého věku jsem vyzkoušel mnoho sportů a sportovních aktivit, na které dohlížel můj táta, abych na ně chodil. Ne všechny sporty, které jsem dělal, mne bavili, hrál jsem hokej, tennis, judo, krav magu a teď chodím na box.. Jednoho dne při hraní amatérského fotbalu jsem si dokázal zlomit stehení kost. Hojilo se to asi půl roku a nechodil jsem v tu dob do školy. Doma mě doučovala mamka a babička.
Mezi mé oblíbené koníčky byla stavba lega. Většina lidí postaví své Lego a hraje si s ním, ale já ne. Mě nikdy nebavilo hrát si s ním, pouze mě bavilo stavět. Takže když jsem něco postavil, položil jsem to někam a za nějaký ten čas to vzal, rozebral a postavil znovu.
Hodně mě baví hraní her, díky mému tátovi, který v mém dětství hrál hru Mafia jsem si našel cestu ke hrám velice brzy. O Vánocích v roce 2014 jsem dostal svojí první herní konzoli a to jedinečný playstation 3, ke konzoli jsem dostal trilogii Perského prince. Od té doby jsem si zamiloval hraní her.
Kolem mých 13 let jsem se začal zajímat o cvičení, protože jsem byl na svůj věk vysoký a hubený, tak jsem chtěl vypadat trochu lépe a být trochu objemnější než kus bambusu. Vlastnímu cvičení, jsem se ale plně začal věnovat až v mých 15 letech, kdy jsem se rozhodl, že budu cvičit čtyřikrát týdně. Jak šel čas dál tak mě cvičení omrzelo a začal jsem se plně věnovat boxu. Když však vidím tu ztrátu objemu na mé postavě, co jsem získal v posilovně, tak to není moc příjemné, ale stále si myslím, že jsem udělal dobré rozhodnutí.
Začínám už cítit, že moje dětsví končí a už bych se měl zaměřit na start mého dospělého života.
Mé fotky: |
---|