Chodil jsem do Mateřské školky Cestička v Karlových Varech v městské části Drahovice. Dále jsem chodil na základní školu také v Drahovicích, přesněji na Základní školu Jana Amose Komenského. Základní školou jsem prošel bez špatných známek či nějakých problémů s učením, učiteli a nebo spolužáky. V současné době studuji druhým rokem na Střední průmyslové škole v Ostrově nad Ohří. Kdybyste se mně zeptali na začátku prvního ročníku střední školy, jestli bych se chtěl vrátit zpět na základní školu, tak bych řekl, že na 100 % ano. Pokud byste se mě však zeptali nyní v druhém ročníku, tak už bych váhal dost dlouho, protože mám svou třídu velice rád a třídní kolektiv jsem si oblíbil. Samozřejmě jsou zde lidi, se kterými moc dobře nevycházím, ale není to, že bychom se nesnášeli, a navíc to patří do života. Se spolužáky ze základní školy se občas pořád vídám, ale není to jako dříve. Každý si našel nový kolektiv a také nové kamarády.
K oboru Strojírenství na Střední průmyslové škole jsem se dostal celkem náhodou. Vše to začalo v druhé polovině osmé třídy na základní škole, kdy na nás všichni učitelé, ale i rodiče vyvíjeli jistý tlak ohledně toho, na jakou střední školu bychom chtěli jít a popřípadě také na jaký obor. Od začátku jsem věděl, že právě na tuto školu budu chtít chodit, jen jsem se stále rozhodoval, na které dva obory budu dělat příjímací zkoušky. Byl jsem přesvědčen, že budu chtít jít na Informační technologii, ale druhý obor byl jen jako záložní. Těsně před termínem odevzdání jsem se rozhodl, že místo oboru Autotronik si zapíši jako druhý obor Strojírenství. Dostal jsem se na oba obory, dokonce jsem byl mezi prvními pěti s nejlepšími výsledky na oboru Strojírenství. Po příjímacích zkouškách jsem se ale nakonec rozhodl, že nechci celý život koukat jen do počítačů, respektive do monitorů, a tak jsem zvolil obor Strojírenství a svého rozhodnutí vůbec nelituji.