Své dětství jsem trávila v Plzni a až od první třídy jsem ho trávila ve Varech.
Jako malá, když jsem chodila do školky jsem byla ráda v kolektivu a proto jsem chodila hned do několika kroužků. Bylo to hraní na flétnu, taneční kroužek, angličtina a také jsem chodila do dílničky, mimo školku jsem pak chodila na keramiku.
Ze školky jsem si odnesla spoustu krásných zážitků. Flétna mi doma zůstala do dneška, ale nepomatuju si žádnou písničku nebo cokoliv co bych na ni mohla zahrát. Tanec mi dodnes taky nejde, ale co si pamatuju, že jsem milovala představení pro rodiče, co jsme se učily.
Naše poslední vystopení si moc nevybavuju, ale všichni co jsme tam vystupovali, tak jsme se nemohli dočkat na jednu písničku od J.Nohavici.
Angličtina mě hodně bavila díky pracovnímu sešitu, který jsme měli. V něm nás prováděl modrý klokánek Kangaroo. Nebyli tam těžké úkoly, často tam bylo jen vybarvování.
Z naší dílničky si pamatuju jen dřevěnou kachničku, kterou jsem pak dala mojí o pár let starší sousedce, které se měl narodit sourozenec.
Na keramiku jsem chodila s mojí kamarádkou Bělou. Nejradši jsem vytvářela takový plácek na kterém byli čepičky. Po delší době co jsem tam chodila, tak jsme používali sklo aby jsme to měli barevné.
Ta holčička v zelené sukni,černém tričku a barevně pruhovanýma punčocháčema jsem já.
To bylo moje jediné období, ve kterém jsem měla ráda sukně a nosila jsem je. Jinak teď je opravdu vzácnost na mě vidět sukni nebo šaty.