Jmenuju se David Kolář a momentálně žiji v Karlových Varech v Drahovicích. Narodil jsem se 30. dubna 2005 v nemocnici v Karlových Varech.
Studuju na Střední průmyslové škole v Ostrově, kde strojařina je mým oborem. V tuto chvíli jsem ve druhé polovině druhého ročníku.
Nejsem moc do zahrádkaření, ale když mi spolužák nabídl pěstování papriky, tak jsem nemohl říct ne. Jenom myšlenka toho, že mi spolužák do školy přinese papriku, kterou si pak vezmu domu
je velice vtipná. Zachvíli to bude půl roku co jsem obdržel svoji papriku. Začal na ní růst plod, který měří asi 2,5 centimetrů. Poslední měsíc byl pro moji papriku velmi přínosný. Asi nevyroste do té největší papriky, ale
to mi nevadí. Začínám so všímat dvou dalších květů, ze kterých mohou, ale taky nemusí vyrůst další papričky.
Od 14. října 2022 vlastním 90 centimetrovou kostru, se kterou žiju. Prvně jsem ji zahlédl v obchodě Tiger den předtím, když jsem šel spolu s matkou na jeden film, už nevím jaký.
V obchodě říkám mámě, že si pro toho kostlivce příští den přijdu. To samé jí říkám v kině a také už v pohodlí domova. Tak jsem si pro něj dojel autobusem, a pak jsem ho táhl
pěsky celou cestu domu. Důvod, proč jsem si ho koupil byl takový, že mi to připadalo velmi vtipné a vhodné k halloweenu a dušičkám, spíš mi to připadalo vtipné. Kluk kráčející z Tržnice
do Drahovic pěšky a v ruce kostru je pravděpodobně vtipné.
V budoucnu bych chtěl pracovat ve filmovém průmyslu, a ne tak moc ve strojírenském. Na strojírenství jsem přišel, jakožto vedlejší plán akcí.
Rád si vymýšlím příběhy, i když si je třeba nenapíšu, ale práce s kamerou mě také velmi zajímá, jelikož je možný v jednom záběru zachytit spoustu emocí a děje. I v animovaných
filmech jsou záběry, které zachycují emoce a probíhající příběh. Nedávno jsem se rozhodl, že začnu psát scénář k filmu. Teď na tom pracuji.
Velmi rád piju čaj, protože chutná vážně dobře, když mám správnou příchuť a taky, kvůli jednoduchosti a spolehlivosti nápoje.
Čaj je speciální drink, který se dělá ze spousty ovoc, bylinek a rostlin. V zásobě mám spoustu druhů jako například: broskvový, jahodový, lesní plody a nejnovější, a taky druhý nejdivnější čaj v mé moci, je s kokakolovou příchutí,
ale mám i jiné čaje. Nejhorší, a taky nejdivnější čaj, který jsem kdy měl, je s příchutí skořicového šneka. Koupil jsem ho v Německu v nějakém obchodě. Koupil jsem si dva balíčky, jeden pro kamaráda, který v té tobě pil čaj víc než já, a jeden pro mě.
Po otevření voněl hezky, ale jakmile jsem se napil, tak mě ta pachuť v puse ihned trefila.
Můj nejoblíbenější filmový žánr je horor. Při sledování takového filmu jdou cítit emoce spojené se strachem a úzkostí. Nedávno jsem viděl pár strašidelných filmů, které se od sebe lišily svými subžánry a
způsoby ukázky hororového pocitu. Například The Witch se snaží divákovi znepříjemnit jeho podívanou, a hned ve druhé scéně nás film ohlušuje znepokojivým zvukem. Později ve filmu pak prvně vidíme čarodějnici
jak ztlouká, asi ani ne, jedno roční dítě a pak si ho maže na svoje znetvořené tělo. Ve filmu nebyla žádná náhlá vystrašení, protože to ani žádná nepotřebovalo.
