Plavání
Jako malý jsem vyzkoušel hromadu sportů. Jako jeden z prvních bylo plavání. Nejdříve jsem chodil do Lázní 5 učit se plavat a poté jsem zašel i na pár závodů. Ze začátku se mi moc nedařilo, ale postupem času se mi začalo víc a víc dařit až jsem párkrát vyhrál. Ze začátku mě plavání moc nebavilo, ale postupem času jsem se tím začal bavit, ale jak jsem začal dělat více sportů tak jsem zjistil že plavání nebude nic pro mě.
Počátky plavání sahají až do prehistorické doby. Avšak závodní plavání začalo být v Evropě populární až kolem roku 1800 a to pouze ve stylu zvaném prsa. Kraul, neboli volný způsob, byl představen až v roce 1873 Johnem Arthurem Trudgenem, který ho okopíroval od amerických Indiánů.[1] Závodní plavání není založeno jen na fyzické síle, ale současně i na technice, která tvoří cca 50 % rychlosti plavce. V roce 1896 se plavání poprvé objevilo na letních olympijských hrách v Aténách. V roce 1904 byl plavecký způsob prsa zařazen jako olympijská disciplína. Delfín, neboli motýl byl představen poprvé jako varianta způsobu prsa, ale v roce 1952 byl tento způsob uznán za samostatný.
Fotbal
Zhruba ve stejnou dobu jsem začal i s fotbalem, neboť můj bratr ho již hrál a klasicky jsem se musel opičit. Nejdříve jsem začínal v poli, ale postupem času jsem se dostal do brány. Také jsem postupem času zjistil že v bráně mě to jaksi nebaví a radši bych dával góly než abych chytal velké rány. Podobně jako u plavání jsem zjistil že tento sport asi také nebude nic pro mě. Neboť můj bratr skončil s fotbalem a mne nebavilo chytat v bráně tak jsme se oba posunuli na další sport florbal.
Vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii 16. století. Tamní soukromé střední školy (public schools) v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá ze škol však používala vlastní pravidla, odrážející místní podmínky (velikost hřiště apod.), pravidla se navíc postupně měnila. Postupně vykrystalizovaly dvě hlavní formy fotbalu: v jedné verzi pravidel (používané např. v Rugby, Marlborough či Cheltenhamu) hráči míč po hřišti přenášeli rukama, v druhé verzi (např. na Etonu, Harrow, Westminsteru či Charterhouse) se upřednostňovalo kopání do míče. V 40. letech 19. století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Avšak zatímco rozdíly v místních pravidlech atletiky byly nevýznamné, meziškolní zápasy ve fotbale byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel, tzv. Cambridgeská pravidla. Tato pravidla upřednostňovala kopání, bylo však dovoleno také čisté zachycení míče rukama. V Anglii se postupně vyvinulo několik soutěží, které přispívaly k šíření jednotných pravidel. První mezinárodní zápas proběhl mezi Anglií a Skotskem 30. listopadu 1872 a skončil bezbrankovou remízou. První mimoevropské mezinárodní fotbalové utkání se uskutečnilo 28. listopadu 1885 v Newarku mezi Spojenými státy a Kanadou, která zvítězila 0:1. Fotbal se postupně rozšířil i na kontinent, kde je nejstarším fotbalovým mužstvem patrně švýcarský Lausanne Football and Cricket Club založený v roce 1860. Díky anglickým dělníkům pracujícím na stavbě železnice se fotbal dostal až do Jižní Ameriky, přičemž ale tato teorie rozšíření fotbalu na jihoamerický kontinent nebyla nikdy přesvědčivě doložena. Dnes fotbal hrají profesionální fotbalisté po celém světě, mnoho dalších lidí se mu pak věnuje na amatérské či rekreační úrovni. Podle průzkumu, uspořádaného v roce 2001 mezinárodní fotbalovou federací FIFA, hraje pravidelně fotbal nejméně 240 miliónů lidí ve více než 200 zemích světa. Mezi příčinami jeho popularity jsou bezesporu jednoduchá pravidla a naprosto minimální náročnost na vybaven.
Florbal
S florbalem jsem začal hned po fotbale. Začínal jsem úplně od přípravky a šel jsem přes všechny kategorie až do juniorů kde jsem nyní. Všechno jsem odehrál zde v Karlových Varech, i když jsem měl nabídky odjinud tak jsem se rozhodnul hrát nadále v Karlových Varech. Když jsem byl menší tak jsem ve florbale tolik nevynikal hrával jsem za B týmy, ale postupem času jsem se zlepšoval až ve starších žácích jsem se stal jedním z tahounů týmu. Jak jsem se v tomto sportu zlepšovat tak jsem začínal hrávat za starší kategorie i když jsem byl mladší. Dostal jsem se i do širšího výběru reprezentace U15. Bohužel jsem se dál nedostal, ale to mě nezastavilo a zlepšoval jsem se dále co to šlo. Poslední rok jsem se začal zapojovat i do činnosti A týmu. Trénoval s nimi, hrál přátelské utkání a odehrál jedno utkání v sezóně. V tomto sportu zatím pokračuji i když přes tuto Coronavirovou krizi je to těžké.
První formy sportu podobného modernímu florbalu se objevily v 50. letech ve Spojených státech amerických v továrně na plasty Cosom ve státě Minneapolis pod názvem Floor hockey, a také na kanadských univerzitách. Velkého rozkvětu se ale florbal dočkal až v 70. letech ve Švédsku, pod jménem innebandy. Název vychází ze hry bandy. Innebandy hráli převážně švédští hokejisté v letním období. V roce 1979 byly ve Švédsku založeny první florbalové kluby a v roce 1981 i švédská národní florbalová asociace.Švédsko má dodnes nejvíce registrovaných florbalistů na světě. Ještě během 80. let byly založeny národní florbalové asociace v Japonsku, Švýcarsku (pod názvem unihockey) a Finsku (salibandy). S rozdílnými názvy se také mírně lišila pravidla. Ke sjednocení mezinárodních pravidel došlo v roce 1986 v souvislosti se založením Mezinárodní florbalové federace (IFF). V roce 1994 se ve Finsku konalo první Mistrovství Evropy mužů. V té době měla IFF 14 členů. O rok později se ve Švýcarsku konalo i jediné Mistrovství Evropy žen. Od roku 1996 se formát turnaje změnil na Mistrovství světa. To již měla IFF 20 členů, z nichž 12 se zúčastnilo mistrovství. Finále prvního ročníku sledovalo ve stockholmské Globen aréně 15 000 diváků. Od té doby se Mistrovství světa koná každoročně, v lichém roce bojují ženy a v sudém muži. V roce 2021 měla IFF 45 stálých a 29 prozatímních členů.