Narodil jsem se 24. října 2007 v Karlových Varech.
Moje dětství nebylo úplně jednoduché, protože se moji rodiče rozvedli, když mi byly tři roky. V té době jsem to ale moc neřešil – prostě jsem si dál žil svůj malý svět, jako by se nic nestalo. Měl jsem střídavou péči, přes týden jsem byl u mámy a na víkendy jsem jezdil k tátovi. Velkou část dětství jsem trávil s tátou u jeho kamarádů – zatímco oni si povídali, já jsem jim stavěl Lego nebo dohrával hry na PlayStation 4. Mimo tátův obývák bylo moje nejoblíbenější místo čajovna ve Varech, kde jsme s ním trávili každý letní den. Bylo to útočiště plné známých tváří, kde se scházela parta mého táty, a já si tam vždycky našel někoho, s kým jsem mohl trávit čas.
Když jsem nastoupil na Základní školu jazyků Karlovy Vary – Libušina,
už jsem tátu nevídal tak často. Ve stejném roce jsem poprvé vyrazil na letní tábor Vladař a okamžitě si ho zamiloval – nakonec jsem tam jezdil dalších pět let. Na prvním stupni se o mě začal hodně starat děda, který mě vedl k technice a kreslení. Jako jeden z mála mě podporoval v hraní her na počítači, ale zároveň mě učil matematiku, fyziku a programování, protože ve mně viděl potenciál. V této době se mi také narodila sestra Magdalena.
Po neúspěšných přijímačkách na gymnázium v Karlových Varech jsem byl vlastně docela rád,
ani jsem tam nechtěl a chtěl jsem zůstat ve své třídě na základce. Na druhém stupni jsem se pořád moc neučil, protože jsem i bez toho měl relativně dobré známky. V té době jsem začal hrát Minecraft v multiplayeru se spolužáky a naplno využíval svou kreativitu. Jedním z mých největších projektů byla stavba Knóssu, za kterou jsem pak dostal jedničku v dějepisu ve váze závěrečného testu.
Pak přišla korona,
což byla moje nejoblíbenější část školy. Hned od prvních dnů jsme s kluky začali hrát Minecraft a vytvořili si vlastní server Majnlends. Trávili jsme na něm v průměru sedm hodin denně a hráli jsme takhle šest měsíců v kuse, dokud jsme nevyčerpali všechny možnosti, co server nabízel. Pak jsme přesedlali na Counter-Strike: Global Offensive.
V roce 2019 jsem jel s mým nejlepším kamarádem na tábor v Ratibořicích u Žlutic,
kde jsme si našli spoustu nových přátel a vznikla naše legendární parta. Po táboře jsme se všichni vrhli na CS:GO a založili tým „Sousedi“. Ten rok ale skončil těžce – dozvěděl jsem se, že můj děda má rakovinu a brzy na to zemřel. Bylo to těžké, ale časem jsem se s tím smířil a vrátil se do normálního života. Následovala příprava na přijímačky na střední školu.
V té době jsem absolvoval projekt Inženýr junior,
který jsem absolvoval hlavně kvůli skvělým svačinám zdarma a přučení se něčeho nového o průmyslovce. Nakonec se mi přijímačky podařily a dostal jsem se na obor strojírenství na průmyslovce.
První rok na průmyslovce jsem byl spíš tichý a uzavřený,
ale ve druháku jsem se konečně začal bavit s celou třídou a uvědomil si, že být osamělý sigma muž není žádná výhra. A teď? No, rozhodně je to mnohem lepší!