Stejně jako dnes, i dříve chtěli obyvatelé Nejdku vzácnou komoditu - železo a cín. Nikoli aby je odevzdali ve sběrném dvoře za pár haléřů, ale aby rudu, kterou v okolí Nejdku vytěžili a zpracovali, prodali králi. První zmínkou o Nejdku je potvrzení vlastnictví Petru Plikovi králem Janem Lucemburským z roku 1340. Nejdek je tak starší než Karlovy Vary, které založil až Karel IV. Vrcholná produkce kovů v Nejdku trvana až do Třicetileté války na začátku 17. století než přišli severští nájezdníci.

Rabování Nejdecka a zavlečení nemocí přispěli k tomu, že v Nejdku po válce zůstalo pouhých 465 nejodvážnějších obyvatel. Nejdek totiž nikdy nebyl město pro slabé povahy. Navíc se v 70. letech 18. objevuje morová epidemie a malá úroda. Kvůli dalšímu umírání obyvatelů se v Nejdku začínají vyrábět černé smuteční krajky.

Během průmyslové revoluce Nejdek opět začal vzkvétat. Na začátku 19. století byly otevřeny nové železárny. Ty byly tak velké, že patřily k největším v Rakousku-Uhersku. K tomu se v Nejdku začala zpracovávat ovčí vlna, která se zde zpracovává dodnes. Ke konci století se lidé přestali bát do Nejdku chodit, ale začali ho i dobrovolně navštěvovat. Byla zde dostavěna rozhledna Pajndl, která přilákala spoustu turistů z lázeňského města do dosud nepříliž známých končin Krušných hor a stala se tak oblíbenou turistickou destinací.

Po První světové válce se nejdeckému průmyslu opět začalo dařit. Před příchodem Druhé světové války v sudetském Nejdku nacisti slavili úspěch. Během války se opět v okolí Nejdku rozjelo hornictví naplno. Po válce došlo k vystěhování německých obyvatel. Do některých domů převážně v okolních vesnicích se původní obyvatelé nevrátili a vesnice tak zanikly.

Nejdek se rozprostírá na rozsáhlém území kolem řeky Rolavy. Jeho rozloha je 52,27 km², je tak dvakrát větší než Sokolov. Povrch Nejdku je kopcovitý, takže se při procházce docela zapotíte. Nadmořská výška se pohybuje od 550 m.n.m na Náměstí Karla IV. až po 1000 m.n.m vysoké kopce v okolí.

Pokud se chystáte na cestu do Nejdku, připravte se na průměrnou roční teplou kolem 6,5°C. Nejnižší i nejvyšší teplota byla naměřena v roce 2012. Nejvíce bylo zaznamenáno 34,9°C, nejméně -25,9°C. To je teplota, při které skoro zamrzá rtuť v teploměrech, skoro...

Zvířata i rostliny jsou v Nejdku typické pro Krušné hory. Nejdek je obklopen smíšenými až jehličnatými lesy. V lese můžete narazit na kuny, lišky (jak houby, tak i zvířata), jeleny evropské, srnce obecné i šavlozubé, nebo nepříliš známého predátora ptakovlka obecného. Toho vidělo jen pár lidí. Jednomu se ho povedlo vyfotit před tím, než na něj zaútočil.

Počet obyvatel v Nejdku i s přilehlými obcemi, které pod Nejdek spadají, se dlouhodobě pohybuje kolem osmi tisíc, z čehož většina žije v samotném Nejdku. Před Druhou světovou válkou byla většina populace německé národnosti. V roce 1930 bylo z 9 042 obyvatel jen 262 Čechoslováků. V tu zde dobu žilo i s přilehlými osadami 14 556 obyvatel - nejvíce, co bylo zaznamenáno.

Po válce došlo kvůli vystěhování německé populace k výraznému úbytku obyvatel. Jejich celkový počet klesl zhruba na polovinu. S menšími změnami se počet obyvatel drží na osmi tisících dodnes.

Nejdek byl kromě návštěvy rakousko-uherského císaře Karla I. v roce 1918 poctěn i návštěvami prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana.