Naše hory

Jizerské hory
Orlické hory Krkonoše Hrubý Jeseník

Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie, hovorově též nazývané
Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří
bylo nazváno podle řeky Jizery, která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší
hora české ?ásti hor. Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš. Zhruba
třetina pohoří se nachází v Polsku, kde také leží Wysoka Kopa (1126 m), nejvyšší
vrchol celých Jizerských hor.
hory9
vz

Hrubý Jeseník (Vysoký Jeseník, dle staršího významu hrubý - vysoký, polsky
Wysoki Jesionik, německy Altvatergebirge) je druhým nejvyšším pohořím v Česku a
dominantním pohoří Slezska a části severní Moravy, které patří ke Krkonošsko-
jesenické subprovincii (respektive k Sudetům) jako jejich nejvýchodnější část.
Nejvyšší hora je Praděd (1491 m n. m.). Na území Hrubého Jeseníku byla kvůli
přírodnímu bohatství a jeho zachování v roce 1969 vyhlášena chráněná krajinná
oblast Jeseníky o rozloze 740 km2 se sídlem v Malé Morávce (v současné době
sídlí Správa CHKO v Jeseníku). Zahrnuje celkem 33 maloplošných chráněných území
(4 NPR, 1 NPP, 20 PR, 7 PP). Kromě toho nabízí několik lyžařských lokalit (např.
Červenohorské sedlo nebo Praděd), které jsou pro tradiční nejbohatší sněhovou
nadílku v Česku navštěvovány nejdéle v roce. O poznání méně pozornosti přitahuje
Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem
(vrchol Slunečná).
h7
vz

Krkonoše (polsky Karkonosze, německy Riesengebirge) jsou geomorfologický celek
a nejvyšší pohoří Česka a České vysočiny. Leží v severovýchodních Čechách
(západní částí leží v Libereckém kraji, východní v Královéhradeckém) a na jihu
polské části Slezska (v Dolnoslezském vojvodství). Nejvyšší horou Krkonoš i
celého Česka je Sněžka (1603 m n. m.). Podle pověstí střeží pohoří bájný duch
Krakonoš. Krkonoše patří mezi nejoblíbenější horská místa v Česku.
k
nz

Orlické hory (polsky Góry Orlickie, německy Adlergebirge) jsou pohoří a
geomorfologický celek v severovýchodních Čechách, při hranici s polským Kladskem.
Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná, dosahující nadmořské výšky 1 116 m n. m.
Název pohoří je odvozen od řeky Orlice, která tudy po česko-polské hranici protéká.
Řeka Divoká Orlice na východě odděluje Orlické hory od Bystřických (Góry
Bystrzyckie). Na severozápadním konci u Náchoda přecházejí v Levínskou vrchovinu
(polsky Wzgórza Lewi?skie) a Góry Sto?owe, na české straně pak v Podorlickou
pahorkatinu, která dále u Hronova přechází v Broumovskou vrchovinu. Podorlická
pahorkatina také lemuje Orlické hory po celé jejich délce z jihozápadu a jihu
až k Tiché Orlici. Nejjižnější část Orlických hor, Bukovohorská hornatina, pak
jihozápadně od města Králíky sousedí s českou částí Kladské kotliny, za níž
Sudety pokračují masívem Králického Sněžníku.

h3
nz




nz