Na kole
Předloňské prádniny jsem přavážně travil ježděním na kole, které jsem dostal před začátkem. Seděl jsem na něm skoro každý druhý den a objížděl okolí Kynšperku. Projel jsem lesy, kopce, podél řeky, ale asi nejvíc jsem najezdil na polnívh silnicích. Nebýt dálnice D6, byly by výhledy daleko líbeznější.Cvičení + otužování
Dále sem patří posilování a otužování. Ačkoliv na to už tolik nevypadám, přibližně 3 roky zpátky jsem byl nejmenší kluk ze třídy (a to ve smyslu váhově, výškově to stále platí) a to mě zkrátka nebavilo. Začal jsem tedy cvičit s vlastní vahou. Z počátku 1 týdně, poté 2-3 a postupně se to nabalovalo až do cca 5 krát týdně, což se snažím dodržovat do teď. Zaměřuju se na kalisteniku, jelikož je dostupnější než chození do posilovny. Poslení dva roky jsem také zarhnul do svého programu sezónní otužování. Minulý rok jsem běhal v zimě v tričku v okolí domu. Tento rok chodím téměř vždy cvičit pouze v teplácích, ponožkách a botech na terasu. Zjistil jsem, že je to skvělá motivace. Dáváte svému tělu navýběr: "Buď umrzneš, nebo se budeě hýbat". Jako motivace to funguje skvěle. Taky to zahrnuje benefity otužování, odolnost vůče studenému počasí, zvýšená odolnost proti chorobám, a nějaké duševní výhody asi také.Četba
Akčoliv školní systém s velikou úspěští znechucuje značnému počtu žákům četbu knih, půl roku zpátky jsem se rozhodl vyplnit čas strávený dojížděním čtením povídek od H.P.Lovecrafta. Jeho tvorba mne zaujala už dřive, jak v podobě písní, tak videoher inspirovaných jeho povídkami. Moje první přečtená sbírka jeho povídek je Barva z Kosmu, která obsahovala dle mého jeho nejlepší díla (berte toto tvrzení s velkým nadhledem). Nikdy jsem si totiž nemyslel, že se mnou někdy nějaká literatura pohne, ale po dočtení kratší povídky Krysy ve zdech jsem 5 minut seděl, koukal do zdi a přemýšlel nad tím, co jsem to u všech čertů dočetl.
Napadá mne, že ještě stojí za zmínku jeden Lovcraftem inpirovaný film, o kterém jsem ještě druhý den přemýšlel. Nazývá se The Lighthouse a je z roku 2019, i když je černobílý a má zúžené rozlišení. To dodává jistý nenahraditelný efekt, který vás nutí domýšlet a představovat si neznámou skutečnost. Doporučuji zhlédnout.
Videohry
Videohry, nepamatuju se, kdy jsem začal pařit na našem starém PC s operačním systémem Windows XP, ale vím, že to začlo hrami Need for Speed II a Porsche, Rollercoaster Tycoon 3 a samozřejmě Minecraft. Postupem času jsem dostal k Vánocům svůj vlastní notebook a začal jsem rozšiřovat svoji kolekci. Vzpomínám si jen na pár, takže asi byly nejpodstatnějsí, a to Warcraft III + datadisk Frozen Throne, The Settlers: Heritage of Kings, Legend of Grimrock 2, Warframe. Následně se mi povedlo vysmlouvat s rodiči stolní PC, který mám dodnes. Ačkoliv dnes už tolik nehraju, jsem za to i rád, videohry jsou neskutečný žrout času.Hudba
Můj táta se velkou část svého života živil hraním na kytaru, asi 20 let jestli se pamatuju správně. Nejspíš proto jsem byl jako malý tlačen do růžných kreativních aktivit. Vyzkoušel jsem si dramaťák, hru na flétnu, malování, keramiku, hru na elekrické piáno a nakonec akustickou kytaru. Vyvinul jsem si ke všemu odpor, jelikož jako děcko jsem neměl žádný zájem o dlouhodobé cíle a zkrátka aktivity jako hraní videoher, přinášely jednoduché a rychlé uspokojení. Přibližně 4 roky zpátky (r. 2018) jsem skončil s uměleckými aktivitami. Ale od začátku ledna jsem bezdůvodně popadl tentokrát elektrickou kytaru a začal cvičit, uvidím, jak dlouho mi to vydrží.
Taky jsem v mezičase zkoušel tvořit hudbu na PC, nějaké výtvory vznikly, ale raději ušetřím lidi jejich poslouchání.