Projektová práce

Historie teroristické organizace Al-Káida

Anotace

Annotation

Obsah

1. Islám, sunnité a ší’ité
2. Usama Bin Ladin
   1. Otec Mohammed bin Ladin
   2. Kdo to byl?
   3. Jaký byl jeho vliv ve světě?
   4. Jak byl vystopován a zemřel?
3. Al-Káida
   1. Vznik
   2. Další významní členové a vůdci
   3. Ajman az-Zarkáví
   4. Abú Musab az-Zarkáví
4. Pár útoků, akcí a reakcí (chronologicky)
5. Válka v Afghánistánu
6. Odnože al-Káidy
7. Závěr

Úvod

Ačkoliv poznávání historie není jedna z mých nejoblíbenějších volnočasových aktivit, mne existence a působení al-Káidy zaujaly natolik, abych si její historii vybral jako téma mé projektové práce. Co to tedy ta al-Káida vlastně je? Odpověď na tuto otázku je účel práce. Informace vychází zejména z internetových článků (např. redakcí CNN, BBC nebo The New York Times).

Islám, sunnité a ší’ité

Islám je učení poroka Mohammeda, který jej postavil na základech křesťanství, judaismu a pohanských zvyků. Jeho učení má tyto pilíře víry: víra v uctívání pouze Alláha, víra v poroky, víra v existenci tóry, víra v anděly, víra v posmrtný život, víra v předurčený osud. Islám má pět pilířů islámu: vyznání víry v Mohammeda a Alláha, pivinné denní modlidby, povinná roční daň tzv. zakát, půst v ramadánu, pokud je to možné, pouť k svatyni Ka’ba v Mece. Islám uznává židovské proroky a Ježíše Krista, nicméně obviňuje židy a křesťany z zfalšování a znehodnocení jejich učení, tudíž prohlašuje islám, jako jediné správné náboženství Po smrti Mohammeda se jeho stoupenci rozdělili, každý šířil islám trochu jinak a prosazoval ho za ten pravý a jediný hodný víry, a to vedlo k občanské válce. Vznikly z ní dvě hlavní odvětví sunnité a ší’ité.

Usama Bin Ladin

Otec Mohammed bin Ladin

Mohammed bin Ladin, narozen kolem roku 1908 v Jemenu, emigroval přibližně roku 1930 do Saúdské Arábie, kde pracoval v Džiddském přístavu. Později se stal zakladetelem stavební společnosti Saudi Binladin Group, která přinesla rodu bin Ladin značné bohatsví, věhlas a blízké vztahy s královskou rodinou. Je také označován jako „královský stavitel“, jelikož nabízel králoskému rodu Saúd konkureční ceny kontraktů pro stavby jejich paláců a ostatních budov. Měl za celou dobu 11 manželek, se kterými zplodil 52 dětí, striktně usiloval o disciplínu a náboženské zaměření svých potomků. Zemřel v letadlové nehodě při přistávání 3.9.1967.

Kdo to byl?

Celým jménem Usáma bin Muhammad bin Avad bin Ládin, nebo v abaštině ?????? ?? ???? ?? ??? ?? ?????, se narodil 10.3.1957 ve městě Rijád v Saúdské Arábii do již známé a bohaté rodiny. Byl jedním z 52 potomků Mohammeda bin Ladina. Své základní, středoškolské i vysokoškolské studium dokončil ve městě Džidda se zaměřením na ekonomii a management. Zemřel 1.5.2011 na střelnou ránu při zásahu Navy Seals na sídlo v Abbottábádu, kde se nacházel.

Jaký byl jeho vliv ve světě?

Během svých studií se stal členem Muslimského bratrstva, toto hnutí se snažilo spojit a sjednotit všechny vyznavače islámu aby „táhli za jeden provaz“ v politické sféře. Během sovětské invaze mezi roky 1979-1989 podporoval Usama bin Ladin, společně s USA, Čínou a Spojeným Královstvím, finančně a materiálně stranu odporu, tedy afghánské mudžahedíny. Tam ale neskončil, invazi považoval za útok na samotný islám. Roku 1984 založili Usama bin Ladin a jeho společník Abdalláh Azzam základnu nesoucí název Maktab al-Khidamat (MAK). Účelem bylo shromažďovat peníze, prostředky a nové mudžáhedíny, kteří zde byly také cvičeni. Při procházení dokumentace padlých mudžahedínů zjistil, že některým dokumentům chybí patřičné informace, či chyběly úplně, toto byl podnět pro vznik, prozatím organizačního systému, al-Káida. Po antentátu na A. Azzama při detonaci dolů 24.11.1989 připadá MAK Usama bin Ládinovi.

Jak byl vystopován a zemřel?

Po událostech 11. září začaly americké jednotky stopovat vůdce organizace odpovědné za útoky. Soustředily se na oblast na hranici mezi Pákistánem a Afghánistánem, kde se podle analytiků s největší pravděpodobností schovával. V r. 2009 se začaly šířit spekulace o Usama bin Ladinovi smrti, americká vláda však neměla dost důkazů, proto dále upozorňovala na jeho přítomnost. V tu dobu americké tajně služby sledovali kurýra al-Káidy zvaným Abu Ahmed al-Kuwaitiho, který je r. 2010 zavedl k budově v pákistánském městě Abbottábad, kde Usama bin Ladin přebýval. Rezidence obehnaná až 5 m vysokou zdí měla pouze jeden vstup s 2 bránami. Následovalo plánování a schválení přepadení budovy. Akce započala ráno 2. května 2011, kdy 25 příslušníků Navy Seals dopravily vrtulníky k rezidenci. Akce trvala 45 min a výsledkem bylo zabití Usama bin Ladina střelou do hlavy. Pohřben je někde v Arabském moři.

Al-Káida

Vznik

Al-Káida, jak již bylo zmíněno, vznikla r. 1988, ačkoliv její počátky sahají až do r. 1979 kdy započala sovětská invaze. Po skončení této invaze r. 1989 zůstalo v oblastech Afghánistánu a Pákistánu značné množtsví vojensky zkušených, americky vybavených mudžahedínů. Usama bin Ladin zde viděl příležitost zainteresovat tyto jednotky do členství v al-Káidě. Prosazoval nepřítele ze stran jejich dřívějších spojenců, a to USA. Poukazoval na drancování ropných ložisk na Blízkém východě a snahu o ovládaní dění v těchto oblastech.

Další významní členové a vůdci

Ajman az-Zarkáví

Za zmínku určitě stojí jeho nástupce a pravá ruka Ajman az-Zaváhirí, který se s Usama bin Ládinem seznámil během sověstké invaze Afghánistánu. Narodil se 19.6.1951 v nynějším Egyptě do lékařské rodiny, a tedy vystudoval lékařskou univerzitu v Káhiře. Obdobně jako Usama bin Ládin se během svých studií stal členem Muslimského bratrstva. Byl také obviněn z vážných zločinů, a to ze spoluúčasti na vraždě egyptského prezidenta, byl zatčen v Rusku z podezření za pomáhání čečenským separatistům a z odpovědnosti za vraždu 62 turistů v Egyptě. Odsouzen byl pouze za masakr turistů egyptským vojenským soudem trestem smrti. Dnes sedmdesáti letý vůdce avšak postrádá charisma svého předchůdce a není natolik aktivní a schopný motivovat mladé muslimy k pokračování boje.

Abú Musab az-Zarkáví

Narozen 30.10.1966 ve městě Zarká v Jordánsku do chudé jordánské rodiny prožíval své mládí jako opilec a rváč. Po pobodání svého bratrance v podnapilém stavu se začal věnovat studii Koránu. Obdobně, jako většina muslimů té doby, se vydal bojovat proti sovětské invazi. Po konci r. 1989 se vírou osvícený a bojem zocelený Abú Musab az-Zarkáví vrátil do rodného města. Avšak z konfliktů s úřady vyústilo jeho zatčení. To ale pouze přiložilo k již tak zapálenému muslimskému třicátníkovi. Po uprchnutí se dostal do Afghánistánu kde se setkal s Usama bin Ladinem, kterého již poznal při invazi sovětů, a od které dostal na starost výcvick mudžahedínů pro boj s chemickými zbraněmi. Jeho hlavní zamření bylo na irácké ší'ity, které označoval jako „číhající hady šířící jed“ a usilovně je odstraňoval. Ti ale nebyli jeho jediným cílem, usiloval také o odchod amerických jednotek, jelikož by ohrožovali islamistickou revoluci v těchto oblastech.

Pár útoků, akcí a reakcí (chronologicky)

Celkem byly odpáleny dvě bomby cílené na americké jednotky. První vybouchla v hotelu Gold Mohur, kde měly setrvávat zmíněné jednotky. Ty však už dávno před výbuchem opustily budovu. Přibližně ve stejnou dobu měla být odpálena druhá v hotelu Adem Movenpick, kde údajně američané také mohli setrvávat. Výbuch ale proběhl předčasně na parkovišti a zabil 2 civilisty.

Bomba, jež bylo zkonstruována v Jersey City, byla dovezena a odpálena v garážích pod Severní věží a měla způsobit dominový efekt na Jižní věž. Ačkoliv se nejednalo o akci al-Káidy, stál za ní Ramzi Yousef, který byl vycvičen v kempu al-Káidy.

V tento den byly odpáleny dvě bomby přibližně ve stejný čas na dvou místech, kde sídlily americké abasády. Jednalo se o odvetu za zadržení a údajné mučení 4 představitelů egyptského džihádu, kteří byli obviněni z vražd v Egyptě odhadem 2 měsíce před tímto útokem. Výbušniny byly neloženy do nákladních vozů a převezeny před budovy abasád, kde je řidiči, spolu se sami sebou, odpálili. Zemřelo 224 lidí.

Během tankování amerického torpédoborce USS Cole v Adenském přístavu na něj zaůtočila sebevražedná malá loď s nákladem výbušnin C4. Výbuch vytvořil velký otvor na leveboku loďe, zabil 17 a zranil 39 amerických námořníků. Torpédoborec byl r. 2002 opraven a uvedem zpět do provozu.

Rozhovoru s afghánským politikem, vojevůdcem a státním hrdinou Ahmad Shah Massoudem se účastnili 2 sebevražední atentátníci al-Káidy vyzbrojeni falešnou kamerou s výbušninou. Vystupovali jako reportéři, aby nevzbudili podezření. Ahmad Shah Massoud, jeden ze zakladatelů Severní aliance, též zvané Jednotná islámská fronta pro záchranu Afghánistánu, která vznikla reakcí na akce hnutí Talibánu, byl zabit nejspíše pro zlepšení vztahů mezi al-Káidou a Talibánem, který po událostech 11. září aliance s pomocí USA stejně nakonec téměr vytlačila z Afghánistánu.

V toto úterní ráno byla přavzata kontrola nad čtyřmi komerčními letadly celkově 19 teroristy al-Káidy. Cíl byl jasný, způsobit co největší škody jak na budovách, tak na životech.

Přibližně 15 min od vzletu převzala skupina 5 teroristů, vedených Mohammedem Attou, kontrolu nad letadlem, kterým následně naletěli do Severní věže Světového obchodního centra.

Pětatřicet minut po vzletu převzala opět skupina 5 terroristů, vůdcem byl Hani Hanjour, který převzal kontrolu nad letadlem, kteŕe otočil o 180° a naletěl do západní části Pentagonu.<>

Třicet minut po vzletu bylo letadlo převzato 5 teroristy, vůdcem a pilotem tohoto přepadení byl Marwan al-Shehhi.

Cílem nebylo havarovat letadlo do pole, údajným terčem se měl stát Kapitol Spojených států amerických. Čtyř členná skupina teroristů vedená Ziadem Jarrahem se pravděpodobně setkala s odporem ze strany členů posádky a pasažerů, což vyústilo v havárii.

Odhaduje se více než 3000 mrtvých a 6000 zraněných. Následkem byla válka v Afghánistánu.

Během komerčního letu z Paříže do Miami se Richard Reid, sebevražedný terorista al-Káidy, pokusil odpálit trhavinu schovanou v jeho botách. Abdel Rahim je jméno, které si přivlastnil r. 1995 kdy přijam Islámskou víru. Zpočátku měla pro něj pozitivní přínos, nicméně se později přiklonil k více radikálnější skupině muslimů, kde změnil své představy o světě. Ačkoliv jeho činy nebyly organizované al-Káidou, dostával rady, jak postupovat. Třicátéhoprvního ledna r. 2003 byl odsouzen na doživotí.

Niser bin Muhammad Nasr Nawar, člen al-Káidy, přijel s nákladním vozem naloženým výbušninou před synagogu El Ghriba, přibližně 7 km severně od největšího města Džerby Houmt Souku. Výbuch zabil 14 turistů.

Ropný tanker zvaný MV Limburg, později přejmenovaný Maritime Jewel, se stal terčem útoku malé lodi naložené trhavinou. Útok proběhl během připlouvání tankeru k Jemenskému přístavu. Po odpálení tanker převážející ropu vzplanul, také značná část (14,000 m3) vytekla do zálivu. Ztráty na životech jsou v poměru s ostatními útoky malé, a to 1 námořník mrtvý a 12 zraněných.

Dva členové asijské odnože al-Káidy zvané Džamá islámíja, která byla vedena Abu Bakar Bashiren, se dva sebevražední atentátníci odpálili ve dvou různých blízkých nočních klubech, Paddy‘s Pub a Sari Club. Jednalo se o bombu v batohu a mnohem větší (téměř tunovou) bombu v dodávce. Škody byly zjevné i na okolních stavbách, jelikož se jedná o oblast s vysokou koncentrací obytných i komerčních budov. Následky zanechaly 202 mrtvých turistů.

Tento dvoudílný útok spočíval v odpálení israelského hotelů a vystřelení 2 SAM raket na Boeing 757 israelské polečnosti Arkia Israel Airlines, které obě minuly svůj cíl při vzlétání. Bomba odpálená v hotelu Paradise Hotel však svůj cíl neminula a zanechala po sobě 3 mrtvé atentátníky, 13 mrtvých a 80 zraněných civilistů.

Jednalo se o trojtý výbuch ve třech obytných lokacích, kde pobývali převážně američané. Byly to Jadawel, Al Hamra Oasis Village Compound a tehdejší Vinnell Corp. Compound (nyní Vinnell Arabia Camp). Fyzickou újmu utržilo přes 200 lidí.

Série koordinovaných útoků proběhly v hotelech, restauracích a barech napříč městem Cassablanca. Zemřelo 41 civilistů.

V úterý 5. srpna explodovalo auto plné trhaviny u hotelu JW Marriott. Zemřelo 10 lidí a zraněno bylo 100.

Během ší'itských modliteb za padlé jedince nedávného sebevražedného atentátu proběhl další, který vzhledem k značné účasti na modlidbách zanechaly 47 mrtvých a 80 zraněných.

Po ukradnutí jeepu Saúdské bezpečnostní služby dojeli teroristé k bráně edoucí do sousedství Al-Mohaya a začali sřílet na strážníky. Poté najeli s vozidlem naloženým výbušninami do sousedství. Sedmnáct mrtvyćh a 122 zraněný lidí byly následkem.

První událost se odehrála 15. listopadu u dvou synagog, konkrétně Neve Shalom a Beth Israel. Výbušniny naložené v nákladních vozech zabily 30 lidí a zranily alespoň dalších 300. Druhá událost se stala 5 dvní po první, cílem byly budovy hlavního sídla bankovní společnosti HSBC a britského konzulátu. Zemřelo 33 a zraněno bylo 450 lidí.

Dva sebevražední atentátníci zabili během muslimských oslav 56 lidí. Těchto oslav se také účastnili kurdští vůdci, ti se stali terčem útoku. Moment překvapení byl důvodem, proč se atentátníci dostali přes americkou stráž, ta neočekávala takové nezvané hosty.

Během ašúry, ší‘itského svátku, v Bagdádu a Karbale zemřelo dohromady 143 osob. První se odpálil v ulici, druhý ve svatyni a třetí čekal u velých dveří kudy se všichni snažili prchnout, čtvrtý byl zadržen.

V loňském audiozáznamu vyhrožoval Usama bin Ládin španělské vládě, aby stáhla své vojenské jednotky z Iráku. Jelikož se tak nestalo, byly odpáleny 4 vlaky přibližně ve stejný čas. Daň byla 192 mrtvých a 1400 zraněných.

Značné množství dětí zemřelo ráno 21. dubna když 5 bomby explodovaly v ulicích Basry, 3 před policejními stanice, 2 před policejní akademií (2. přibližně hodinu po první). Mrtvých bylo 68, z toho 23 dětí, a zraněných přes 100.

Několik civilistů bylo vzato za rukojmé při teroristickém útoku na obytné středisko Oasis Residential Resort. Dalšího dne se skupině 4 teroristů podařilo uprchnout, zanechali za sebou 22 mrtvých.

Z odpálení vozu před divadlem byl podezřený egypťan Omar Ahmed Abdullah, který však není spojován s al-Káidou, nicméně al-Káida vyhrožovala obyvatelům ze západu v tomto městě. Zemřel jeden člověk.

Reakcí na britské zapojení ve válce v Afghánistánu byly odpáleny 4 bomby v Londýně, 3 ve vlacích metra a jedna v dvoupatrovém autobuse č. 30. První explodovala u stanice Liverpool Street, druhá u stanice King's Cross, třetí u stanice Edgware Road a čtvrtá detonoval v druhém podlaží autobusu na křižovatce mezi Upper Woburn Place a náměstím Tavistock. Celkově zemřelo tento den 37 lidí a přes 300 zraněných.

Během odpoledne, když ší’itští muslimové doráželi do mešity, odpálil sebevražedný atentátník svůj pás s výbušninami. Exploze byla zesílena projíždějícím nákladním vozem plným paliva. Zemřelo 71 lidí, zraněných 156. Další den situace eskalovala, 4 automobily naložené explozivami působily zpoušť v Bagdádu. Zemřelo 19 lidí.

Ší’itové se stali opět cílem útoků 14. září. Největší počet mrtvých si připisuje výbuch automobilu mířený na shluk dělníků. Poté bylo odpáleno další auto. Ve městě Taji, které je velice blbízko Bagdádu, popravili teroristé 17 civilistů. Následovalo cca. další tucet výbuchů po celém Bagdádě. Počet mrtvých dosáhl nejméně 150 a zraněných 500.

Tři restaurace byly cílem sebevražedných atentátníků. Zemřelo 22 lidí, zraněných přes 50.

Terčem byly dvě ší’itské mešity, které byly zevnitř odpáleny dvěmi sebevražednými atentátníky s výbušnými pásy. Předtím explodovala ještě dvě vozidla v Bagdádu. Celkem zemřelo 80 lidí (6 v Bagdádu), zraněných 100.

Ší’itská mešita se stala terčem 3 sebevražedných atentátníků. Výbuchy zabily 90 lidí, zraněných 160.

Předměstí Bagdádu zvané Sadr City, kde bydleli obyvatelé vyznávající zejména ší’tský islám, bylo pod palbou minometů potom, co 3 sebevražední atentátníci odpálili své automobily. Zemřelo 202 lidí, zraněných 250.

Přibližně 1 tuna trhaviny byla detonována sebevražedným atentátníkem na tržnici opět v hojně ší’itskými muslimy obydlené části města. Jeden výbuch zabil 130 lidí, zranil přes 300.

Městem Tal Afar, kterého většina obyvatel byli turkmenové, otřásl výbuch vozu se 2 tunami trhaviny. Atentátník přilákal chudé obyvatele ke svému vozu s doměnkou, že rozdává dlouho očekávanou zásilku mouky, ta ovšem byla smíchána s trhavinou. Výbuch zničil cca. 100 budov a zabil 152 obyvatel.

Dvě exploze proběhly, první mířená na budovu vlády, druhá na policejní stanici. Jednalo se o automobily s výbušninami. Zemřelo 23 lidí, zraněno 162.

Pět explozí mířených zejména na zástupy ší’itských muslimů zabily 171 lidí.

V severní oblasti Iráku se terčem staly 2 vesnice kurdské menšiny jezídů. Explodovala 4 vozidla naložená výbušninami. Údajně příčinu sporu mezi sunnity a kurdy zde vyvolal románek mladých lidí. Jezídkská dívka se zamilovala do sunnitského chlapce, byla za to ukamenována jezídy a sunnité reakcí provozovali násilí na jezídech. Al-káida tohoto sporu využila. Zemřelo téměř 800 lidí, zraněno 1000.

Atentánt mířený na pákistánskou političku Bénazír Bhuttovou se skládal ze dvou automobilů s výbušninami. V tento den vítalo spoustu obyvatel Pákistánu vracející se političku. Počet mrtvých tedy vyšplhal na 130.

Teroristé si vybrali budovu Organizace spojených národů a vládní budovu jako svůj cíl, při provádění dalších sebevražedných útoků. Zemřelo 26 lidí, zraněno 180.

Dánská ambasáda se stala terčem sebevražedného útoku. Část budovy odpálilo vozidlo s trhavinou. Zemřelo 6 lidí, zraněných 30.

Dvě stě vzbouřenců Talibánu a al-Káidy vyvolalo tuto čtyřhodinovou bitvu proti 45 americkým a 25 afghánským jednotkám. Nedostavěná základna a jasné přečíslení vedly ke ztrátám, 9 mrtvých a alespoň 19 zraněných.

Cílem sebevražedného útoku vozem s trhavinou se stal hotel Marriott. Jednalo se o populární hotel pro turisty, před výbuchem byl velmi zalidněný. Zemřelo 50 lidí, zraněno 250.

Po stáhnutí amerických jednotek z ulic Bagdádu byly budovy ministerstva zahraničních věcí, ministerstva financí, parlamentu a další poškozeny výbušninami a minometnými granáty. Výbuchy zabily 95 lidí, zranily 563.

Dvě vozidla se 2 tunami trhaviny dohromady zničily 3 vládní budovy, ministerstvo spravedlnosti, obcí a veřejných prací. Druhý výbuch zničil budovu Bagdádské provinční rady. Zemřelo 155 lidí (z toho 24 dětí), zraněných 500.

O neúspěšný sebevražedný útok se pokusil Umar Farouk Abdulmutallab. Během letu 253 se pokusil detonovat plastickou trhavinu všitou do jeho spodního prádla. Jednalo se o stejou trhavinu, kterou se pokusil odpálit Richard Reid, schovanou v jeho botách. Pasažéři slyšeli zvuky praskání a cítili jistý zápach, během Abdulmutallabovo snažení se trhavinu opálit.

Vetřelec, považovaný za informátora, infiltroval americkou základnu. Detonace jeho vesty zabila 7 agentů CIA, 6 bylo zraněno.

Série výbuchů zabila 69 lidí. Tři z nich odpálily budovu ústředí ší’itského hnutí.

Tři vozidla s výbušninami explodvaly u textilní továrny ve městě Hillah. Dále následovaly nájezdy vozidel, ze kterých teroristé stříleli na policisty a vojáky v Bagdádu. Ve měste Suwayrah dva sebevražedné útoky proběhly na tržnici. Ropová stanice ve městě Basra se stala terčem 3 vozidel s trhavinou. Dvě bomby v převážně ší’itském městě Fallúdža. Útoky se také staly ve městech Alexandrie a Mosul. Celkem zemřelo 100 lidí, zraněno 350.

Sedmnáct vozidel s výbušninami cílilo na ší’tské sousedství zvané Sadr City. Zemřelo 113 lidí.

Ve městě Bákubá se sebevražedný řidič vozidla po neúspěšném pokusu prorazit bránu odpálil. Zabil 3 lidi. Ve městě Karbala vybouchla tři vozidla mířena na ší’itské poutníky. Zemřelo 30 lidí, zraněno 100. Ve městě Tikrít se sebražedný útočník zapojil do řady policejních rekrutů. Zemřelo 60 lidí.

Ráno 16. ledna skupina teroristů zaútočila na plynového komplex. O alžírské pracovníky zájem neměli, o cizince ale ano. Shromáždili je, svázali ruce a některým připoutali plastickou trhavinu k tělu. Sedmnáctého alžírské jednotky zaútočily na komplex, při útoku zemřelo 37 cizinců. Po konci prvního útoku hledali v osvobozené části komplexu přeživší. Devatenáctého alžírské jednotky spustily druhý a poslední útok, kterým osvobodily zbytek komplexu. Zemřelo celkem 67 lidí (38 civlistů, 29 teroristů).

Satirická redakce Charlie Hebdo se dostala pod útok dvou ozbrojenců. Údajně pomstívali proroka Mohammeda. Poté na ulici prostříleli policejní automobil. Zemřelo 12 lidí.

Bomba v laptopu zabila při letu pouze atentátníka a zranila 2 pasažéry, ačkoliv mohla mít daleko vážnější následky.

Válka v Afghánistánu

Po událostech 11. září toto byla odpověď USA na teroristické útoky. Cílem bylo zajmout Usama bin Ladinaa a další členy al-Káidy. Započala 7. října 2001 nálety britských a amerických vojsk. Následovala pozemní invaze. V roce 2011 bylo v Afghánistánu přes 110 000 amerických vojáků. Největší ztráty pocítila afgánská bezpečnostní služba a civilisté. Válka trvala až do r. 2021, kdy se americké a spojenecké jednotky stáhly z Afghánistánu po vítězství Talibánu.

Odnože al-Káidy

Je složení působící v Egyptě a na Sinajském poloostrově.

Též známá jako al-Káida v Jemenu, byla založena r. 2009 spojením dvou menších islámských skupin působících v Jemenu a Saúdské Arábii.

Odnož operující v Afghanistánu, Pákistánu, Indii, Bangladéši a Myanmaru byla založena r. 2014.

Založená v r. 2006 v Alžíru spojovaná s al-Káidou přesunula do oblasti Sahel v Africe.

Působíci v oblastech Somálska a východní Africe přísahala odnož věrnost al-Káidě.

Závěr

• muslim - je člověk vyznávající islám
• džihád - je svatá válka pro šíření, čí obranu islámu
• mudžáhid (množ. č. Mudžáhedíni) - je muslim angažovaný v džihádu
• sunnita - je muslim vyznávající sunnitské odvětví islámu
• ší’ita - je muslim vyznávající ší’itské odvětví islámu
• Navy Seals - americké speciální jednotky

• Makariusová, Radana. Terorismus, globální terorismus a éra Al-Káidy. Praha: Metropolitní univerzita, 2013. 186 s. ISBN 978-80-86855-95-0.
• Novák, Martin. Džihád proti Kremlu: Sovětská válka v Afghánistánu a zrod Al-Káidy. Polozapomenuté války (13.). Praha: Epocha, 2008. 248 s. ISBN 978-80-87027-63-9.
• Pohly, Michael. - Durán, Chalid. Usáma bin Ládin. Brno: Jota, 2001. 128 s. ISBN 80-7217-