Život na internátu
Na internátu jsem ubytován už přes dva a půl roku. Na pokoji jsem ubytován se dvěma velmi dobrými kámoši. S jedním z nich se znám už od základní školy a s druhým jsem se spřátelil teprve na intru. Velkou výhodou je, že jsme všichni z jednoho města a také spolu chodíme do stejné školy a třídy. Když to někomu řekneme, tak se nás dost často ptají, jestli si nelezeme na nervy a odpovědí je ANO, lezeme si dost na nervy a občas to dojde do fáze, kdy si dáme po papuli, ale ovšem jen přátelsky...
Na intru se děje spoust zajímavých věcí. Párkrát jsme s mým spolubydlícím málem dostali po papuli od jednoho agresivnějšího roma. Ale nejzajímavější věci se tu dějí hned v neděli po příjezdu všech lidí. Nebudu tu rozepisovat všechny věci, ale nejzáživnější věcí je zvonkohra na topení, když ji někdo začne, tak se poté rozjíždí obrovská chemická reakce ostatních, ještě žijících, lidí, toto hraní většině doprovází ještě krásný zpěv odvážných jednců.
