První 2 roky 1. stupně jsem zažil ve škole Jana Ámose Komenského v Lounech, kde jsem chodil na 2 kroužky malování a hrnčířství (práce s keramikou)
Zde můžete vidět mé výtvory:
Moc si z této školy nepomatuji. vím pouze, že mi tam bylo hodně dobře.
V těchto dobách jsem sportoval, překvapivé, že? Hrál jsem primárně tenis, cvičil jsem do doby, kdy se mi zlomila raketová pálka. Samozřejmě jsem ještě hrál, půjčoval jsem si pálku od trenéra. Ale už to nebylo to co to bejvávalo, po nějaké době jsem přestal hrát tenis. Za mou celou tenisovou kariéru jsem nevstoupil do turnaje, ani do oficiálního zápasu
Ve druhém ročníku jsem přestoupil na základní školu Dukelských hrdinů. Z bezpečnostních důvodů jsem se šel učit karate, během 2 let konstantní tvrdé práce, slz, potu, krve a dalších tělních tekutin jsem dosáhl běložlutý pásek. Myslím si,že jsem jednu dobu šel na závody, vyhrál jsem stříbrný pohár. Pokud mi dáte povolení být upřímný, přiznávám se moc mě to nebavilo, myslel jsem, že budu jako Bruce Lee, skončil jsem jako troska.
V pátém ročníku jsem přestoupil na základní školu a základní uměleckou školu Šmeralova, kde jsem strávil zbytek svých základoškolských dnů. Kvůli absenci ohrožení na zdraví a peněz (na zelený pásek) jsem ukončil svoji karate kariéru. Místo toho jsem se věnoval každý den hraní na klavír, hraní na klavír je jedna z aktivit, která mě dopovází až do dneška, i když jsem samouk. Jako samouk sice trefuji správně noty, ale můj rytmus je zcela špatný.