Jupiter je největší a nejtěžší planeta sluneční soustavy a svým složením se podobá Slunci. Díky velkému počtu měsíců připomíná malou „sluneční soustavu“ a stejně jako ostatní obří planety má také systém prstenců. Jeho rychlá rotace způsobuje zploštění u pólů a vznik výrazných barevných pásů. Nejznámějším útvarem je Velká rudá skvrna, obrovská bouře pozorovaná už po několik století. Atmosféra se skládá z vodíku, helia, metanu, amoniaku a vodních par, přičemž teplota směrem ke středu planety roste – na vrcholcích mraků dosahuje asi -160 °C, zatímco o 60 km níže je přibližně jako na Zemi.
Saturn je druhou největší planetou sluneční soustavy a proslul svými výraznými prstenci. Nachází se přibližně desetkrát dál od Slunce než Země, takže jeho teplota je kolem -150 °C. Jeden oběh kolem Slunce trvá 30 let, zatímco otočení kolem vlastní osy jen 10 hodin. Rychlá rotace vytváří barevné pásy a skvrny v atmosféře složené z vodíku, helia a čpavku. V nitru planety se pravděpodobně nachází malé jádro z křemičitanů obklopené kovovým vodíkem.
Uran je sedmá planeta sluneční soustavy a patří mezi čtyři obří planety. Je charakteristický svým modrozeleným zbarvením, které vzniká díky metanu v atmosféře složené převážně z vodíku a helia. Planeta má prstencový systém a kolem ní obíhá 27 známých měsíců, podobně jako u ostatních obřích planet. V nitru Uranu se nachází jádro z hornin a železa. Uran je jedinečný tím, že rotuje téměř „na boku“ – jeho rotační osa je výrazně nakloněná. Jeden oběh kolem Slunce trvá přibližně 84 let.
Neptun je osmá planeta sluneční soustavy a patří mezi plynové obry. Je proslulý svou hlubokou modrou barvou, kterou způsobuje metan v jeho atmosféře, a nejsilnějšími větry v celé sluneční soustavě. Má 14 známých měsíců, přičemž největší z nich je Triton, a několik prstenců. Neptun oběhne kolem Slunce přibližně za 165 let. Podobně jako ostatní obří planety má pásovitou atmosféru s obrovskými víry, například Malou a Velkou temnou skvrnou, a rozsáhlý systém měsíců. Rozměry Neptunu jsou téměř stejné jako u Uranu.