web Quida Nežádala

vztah ke sportům

Hasičský výcvik

Odjakživa jsem byl sportovně založený typ a se zdravím jsem měl vždy minimální problémy. Když jsem byl mladší a byl jsem ještě na prvním stupni základní školy, chodil jsem na kroužek hasičského výcviku v Dalovicích. Chodil jsem tam dvakrát týdně a myslím si, že mi to dalo velkou motivaci k tomu abych se začal zajímat více o sportovní věci. Později jsem s tím skončil, ale protože mě nebavilo sedět doma a čumět do zdi, našel jsem si další zálibu a tím bylo plavání.

hasičský výcvik Dalovice

Plavání

Nejprioritnějším sportem bylo pro mě vždy plavání a potápění na které jsem chodil něco přes 11 let. Občas se pořádali nějaké plavecké závody, na kterých jsme závodili, a ze kterých jsem si domů přinesl i pár medailí. Tento oddíl nebo tým do kterého jsem chodil se jmenoval modrá hvězda a šlo o klasické tréninky, kde jsme museli přibližně za hodinu naplavat něco přes 100 bazénů. Měl jsem tam taky svoji partu kamarádů, kvůli kterým jsem tam převážně chodil. Další věc, na kterou na kterou si pamatuji bylo potápění, které hrálo velkou roli na našich trénincích. Tento spolek nebyl zaměřen pouze na sportovní plavání, ale protože se oficiálně jmenoval VÝCVIK ZÁCHRANNÝCH POTAPĚČŮ MODRÁ HVĚZDA, tak jsme netrénovali pouze rychlost a výdrž toho jako dlouho umíme plavat, ale i to jak dlouho a jakou dálku dokážeme doplavat pod vodou. Nejlepší dny byly ale ovšem ty, kdy nám trenéři zařídili kyslíkové bomby, se kterýma jsme pak trénovaly, učily se, jak je používat, a jednoduše jsme strávili klidně přes 10 minut pod vodou bez toho, aniž by jsme museli zpět na hladinu. S tímto sportem jsem ale bohužel už taky skončil, a to kvůli Covidu. Dnes si už jen občas zajdu do veřejného bazénu zase zaplavat, abych na to vše nezapomněl a dokázal si že se mi těch 11 let plavání opravdu vyplatilo.

Snowboarding

Dalším sportem, který wje pro mě zároveň i velkým koníčkem je snowboard. Na snowboardu jezdím poslední 2 roky, takže na tom nejsem zas takový profík, ale aspoň se na něm hned nerozsekám, když si chci sjet nějakou tu sjezdovku jako tomu bylo dřív, když jsem se na něm ještě učil. Dříve jsem jezdil jenom na lyžích, ale to mě přestalo bavit po tom, co jsem se to naučil natolik, že už každá sjezdovka byla pro mě to samý, a už jsem z toho neměl takový vzrušení. Do budoucna bych se chtěl určitě ještě zdokonalit, a hlavně se naučit nějakým trýčkům. Jsem celkem rád, že jsem přešel z lyžích na snowboard, asi hlavně proto, že mám něco nového, v čem se zlepšit a taky proto, že na snowboardu, je každý problém, který je na lyžích vyřešen, a to nejpodstatnější, hlavně díky bohu, že nemusím mít na nohou ty protivné přezky z lyží a snowboard si kdykoliv jednoduše sundat. Na hory jezdíme pomalu každý víkend, kdykoliv to jen jde, takže si myslím že budu mít ještě dost šancí si snowboard pořádně užít.

snowboard

Běhání

Také bych měl určitě připomenout běhání, kterému v posledním čase věnuji více času než, kdykoliv předtím. Jelikož bydlím pomalu v centru města, tak jsem si dříve myslel že by se to ani nemuselo vyplatit ale později jsem naštěstí přišel na úžasnou cestu ideální pro běh která byla kompletně mimo město. A od té doby se minimálně 2 krát za týden seberu a jdu běhat. cesta vede celou dobu kolem lesa, takže nemusím vdechovat zkažený vzduch z města a k tomu se mohu dostat na pěkné místa o kterých jsem dříve nevěděl. celková trať kterou běhám má něco kolem 10 km ale já si ji většinou prodloužím o několik kilometrů, takže to pak dopadá že za jeden celý běh, uběhnu dohromady něco kolem 16 km. Chodím pomalu pokaždé když si potřebuji vyčistit hlavu nebo si prostě jednoduše zlepšit fyzičku. běhání mi tedy nedělá žádný problém, možná že to bude také kvůli tomu, že už když jsem byl malý, tak jsem chodíval hodně ven a jelikož jsem měl dříve psa, kříženého černého labradora, který běhal každou chvílku co to jen šlo, tak mi nezbylo nic jiného než běhat s ním. tento pes už bohužel před dávnou dobou zemřel ale aspoň jsem si s ním pořádně zaběhal :)