Ve Františkových Lázních se seznámil poslední rakouský císař Karel I. se svou budoucí ženou Zitou. Sedmnáctiletá Zita přijela do Františkových lázní v roce 1909 se svou sestřenicí Mariií Annunciatou k léčebnému pobytu. Karel, v té době nadporučík, přijel z Brandýsa, kde pobýval se svým dragounským regimentem.Setkání zinscenovala matka Marie Annunciaty, která tak chtěla spojit dva šlechtické rody. Oba budoucí manželé se pak setkali v lázeňském domě Imperiál. Příští rok přijel Karel do lázní za "tetičkou" a se Zitou se sblížili natolik, že v roce 1911 následovala svatba.
Františkovy Lázně navštívil jejich zakladatel císař František I. pouze jednou. Bylo to v roce 1812, kdy doprovázel svou dceru Marii Luisu při jejím návratu z Drážďan do Paříže. V Drážďanech se zůčastnili podobně jako řada dalších korunovaných hlav tehdejší Evropy galantního banketu, který uspořádal Mariin manžel Napoleon před svým tažením do Ruska. 5. června odpoledne přijeli společně v kočáře s osmispřežením do lázní, kde se ubytovali. Pak si prohlédli město a napili se z pramene. Císař podnikl ještě týž den výpravu ke Komorní hůrce. Následující den vzácní hosté v půl šesté ráno odjeli – císař do Vídně, Marie Luisa do Paříže.
Císař František Josef I. navštívil Františkovy Lázně v roce 1847 ještě jako arcivévoda společně se svými bratry Ferdinandem Maxmiliánem a Karlem Ludvíkem. Na jejich počest pořádala obec ostrostřílení v parku a slavnost s bengálským ohňostrojem. František Josef později, již jako císař, povýšil v roce 1865 obec Františkovy Lázně na město.
Goethův vztah k Čechám, které důvěrně oslovoval "mé milé Čechy", významně ovlivnil jeho literární a vědecké dílo. Vedle Karlových Varů a Chebu to byly právě Františkovy Lázně, kde se cítil velmi dobře a vždy se sem rád vracel.V roce 1808 při svém prvním delším pobytu se zde zamiloval do 23 leté Silvie, dcery dvorního rady von Ziegesara. Goethova láska k Ulrice von Lewetzov měla svou předehru právě ve Františkových lázních, ale ani v tomto případě neskončila pro básníka šťastně. Při svém pobytu v lázních Goethe zároveň objevil blízkou sopku Komorní hůrku, rozvířil znovu badatelský problém o její pravosti a vtáhl do problému celý geologický vědecký svět. Goethe se zde uprostřed svých lázeňských lásek a badatelského vzrušení cítil skvěle, vyhovovalo mu rodinné prostředí Františkových Lázní, kde se všichni scházeli ve Společenském domě u společné tabule a později při korzu u pramene."Musím zde být daleko společenštější než v Karlových Varech" – píše své ženě a dodává: "je to jedno z nejkrásnějších míst v srdci Evropy."
Beethoven strávil v českých lázních v letech 1811-12 celé čtyři měsíce. Do Františkových Lázní přijíždí také 8. srpna 1812, nechává se zapsat do rejstříku lázeňských hostů jako skladatel z Vídně a ubytuje se v domě U dvou zlatých lvů.Léčebná kůra trvala celý měsíc a jak se dovídáme z Beethovenových dopisů, byla pro něj nutnou nepříjemností. Svému nakladateli píše: "Jen to nejnutnější – Vám chybí titul mše a mně je od mnohého přespříliš – koupání, nečinnosti atd., od jiných nevyhnutelných událostí a náhod jsem unavený." 7. září je léčba u konce a Beethoven odjíždí do Karlových Varů.
Božena Němcová přijíždí do Františkových Lázní 17. července 1846. V té době je jí 26 let, má čtyři děti a žije v nepříliš šťastném manželství s komisařem finanční stráže Josefem Němcem.Z jejího prvního dopisu je patrné, že se zde cítila velice dobře, píše: "Z mého pokojíku mám rozkošnou vyhlídku na hory a ta mi připomíná milý domov můj." Pobyt ve Františkových Lázních je pro Němcovou vhodnou příležitostí k psaní.Své dojmy z nezvyklého, společensky zajímavého prostředí zachycuje ve třech fejetonech, které mají formu dopisů pomyslné přítelkyni Marii. Seznamují čtenáře s lázeňskou společností a výletními místy v okolí.V podtextu všech je kritický obrozenecký pohled na stav české společnosti: "Zde vidíš národy ze všech konců Evropy: Rus, Francouz, Angličan, Polák, Uher, Ital a všichni, co se k Německu počítají. Tak jsem se alespoň z lázeňského rejstříku dověděla. Jsou prý tu i Čechové, ale jakkoli jsem pozorně naslouchala, abych z těch různořečí nějaké české slovíčko zaslechla, neslyšela jsem po česku ani špitnout."
Františkovy Lázně navštívil Johann Strauss v roce 1884, kdy sem přijíždí se svou ženou Adélou a dcerou Alicí. V následujících letech se sem vrátil ještě čtyřikrát. Bydlel střídavě ve Windsdoru, Městě Petrohradu a Městě Římu. Přes výslovný zákaz svého osobního lékaře pokračoval na komponování Cikánského barona a Rytíře Pázmána.Pro lázeňské hosty zůstala nezapomenutelná scéna z jednoho večerního koncertu lázeňského orchestru, kdy dirigent Tomášek vyzval Strausse, aby dirigoval svůj valčík Na krásném modrém Dunaji. Strauss beze všeho vyhověl jeho přání a odměnou mu byl bouřlivý aplaus.