Na internátu v Karlových Varech jsem již druhým rokem a je to tu stále stejné. Nachází se tu většina lidí z mého města Kraslice, tím pádem větší zdejších lidí znám. Bohužel se tu nachází i tací, které bych tu radši neměl z důvodu, že dělají né příliš legální činnosti, např minulý rok mi bylo odcizeno 800,- po čem jsem neměl úplně chuť odpálit konfety a koupit rychlé špunty. Na intru se dá dělat dost aktivit, chození do posilovny, do bazénu, opékat buřty a jiné, podle vychovatelů, zábavné věci. Já preferuji spánek, jídlo a posilovnu. Jedním podle mě největších snů nás intráků je, je čistá voda. Ne žluta, bíla ani hnědá... Ve sprchách nám teče nevím, jestli se da říci voda, ale teče tam kapalina, která připomíná bahno. Takže je radost se v této vodě koupat, dále tu máme, jak všichni říkají, pitnou vodu. Nevím, zdali se tomuto tvrzení dá věřit, zrovna naší vodou z kohoutku bych asi nezalil ani květinu. V podstatě pobyt na intru je dosti nebezpečný a mnohdy i riskantní. Ale abych nebyl pouze negativní, tak musím říct, že spát se dvěma dalšíma na pokoji mi mnohdy zpříjemní den. Ale jedna za mě z velkých nevýhod je že tady nemám téměř žádné soukromí.
S kulkama na intru se podporujme ve všem, když 2 spí, poslední spí taky aby je v tom nenechal. Tady je možné i to, že nám ze světla poteče voda a z vodovodu bude chrlit oheň. Občas chytneme kutilskou náladu a značném přestavovat a rozebírat vše co jde. Například jsme dali postele vzestupně a pak jsme z toho váleli sudy. Na Intru jsem z důvodu blbého dojíždění, kdo by dobrovolně vstával v 5 ráno, když na intru může vstávat v půl 7.
Mé ráno na intru vypadá tak, že po probuzení se přesunu do sprchy, kde je asi 15 stupňů, takže vylést z teplé vody je složité. Pak se přesunu na snídaní kde si naberu rohlíky dle hladu, který bývá docela velký. Pak přichází cesta do školy, neboli moment, kdy si uvědomím že mám odevzdat 10 úkolů a že píšem 5 testů. Při cestě do školy si občas vyčítám že se neučím, ale pak na ty výčitky nějak zepomenu. Po škole přichází cesta na intr, spánek, večeře a zase spánek. Občas po večerech přemýšlím že budu jedničkář ale po ránu vždy tato zvláštní myšlenka odezní, zvláštní pocit..
